Dachstein 1.10-3.10.1999

Čtvrtek 30.9.1999 v 17:00 odjezd z Ostravy směr Vídeň a Schladming. Cesta od hranic až do Schladmingu, který je ve výšce okolo 750m.n.m. za stálého deště okolo 1:30 v pátek brzy ráno. Výjezd do Ramsau am Dachstein cca 1250m.n.m. a hledání odbočky k Dachsteinsüdwandbahn. Protože je pozdě v noci budka pro výběr mýtného je prázdná a my šetříme 100 šilinků. Po 6km drsného dokopce příjezd k Türnwand hütte okolo 2:00hod. Jsme v 1750m.n.m. a déšť zhoustl na déšť se sněhem. O půl třetí v noci v dešti se těžko hledá něco na spaní a proto jsme nepohrdli přídtřeškem, který kryl vstup do lanovky Dachsteinsüdwandbahn. Teploměr na stěně nedalekého hotelu ukazuje O°C. Nic moc. Vstáváme okolo 7:00hod. Jsou 3°C. Vaříme, baštíme, sledujeme lehce čerstvě vysněženou jižní stěnu Dachsteinu a je to úchvatný pohled. Vyrážíme od Türnwand hütte - spodní stanice lanovky Dachsteinsüdwandbahn 1750m.n.m. Směrovník ukazuje 30 minut k Dachsteinsüdwand hütte 1871m.n.m. Na fotce č.1 pohled směrem k Dachsteinsüdwand hütte z jižní stěny Dachsteinu. Další 2:15hod. nás čekají k Hunerkogelbahn - horní stanici lanovky Dachsteinsüdwandbahn do 2694m.n.m. Závěr je už docela slušné lezení. Po nočním dešti jsou navíc kramle v odjištěných úsecích obaleny ledem. S 15kg batohem na zádech Je to dost dobré. Jsem uspokojen jen mě dost studí ruce, protože jsem si nenasadil rukavice a dále už na jejich nasazování nebyl prostor. Poslední kramle a vykuknete na Sladminger gletscher. Sjezdovky, vleky a tak. Potom kolem Hunerkogelbahn směrem k Seethaler hütte 2740m.n.m. Cesta je vyznačena tyčemi a kdyby tady nebylo tolik sněhu jdete jako po Václaváku. Vpravo míjíte celoroční běžeckou stopu. Foto č.2 je právě z oblasti Sladminger gletscher. Mocnost ledovce je jasně patrná.Počasí se mění O°C 8m/s vítr, mlha. Seethaler hütte 2740m.n.m je nejvýše položenou chatou v oblasti Dachsteinu. Chata není určena k přespání a chatař také není zrovna vlídný. Také, jako i další jiní chataři se kterými jsme přišli do styku, odmítal mluvit jinak než německy. Fotka č.3 je z Seethaler hütte a není rozmazaná jen jsme tak trochu v mlze. Dnes to ještě nedáme. Uhýbáme navázáni na lano přes ledovec Hallstätter gletscher po trase č. 655 dlouhým sestupem na Simony hütte 2206m.n.m. Zde získáváme nocleh za 205 šílenců. Paříme. Fotíme a vytváříme fotku č.4 Rada: Pokud umíte jinou řeč než češtinu tak dobře, že to na Vás nepoznají, mluvte raději tou jinou řečí Nejhorší případ: Čech, dávající najevo svou lámanou angličtinou, že vůbec neumí německy. To jsem samozřejmě dávali najevo všichni a se zlou jsme se potázali. Vodu dostanete ze 10 šílenců. Na WC a v koupelně tekla strategicky teplá. Seznamujeme se s Ivanem z Prahy ( ten nás taky vyfotil ). V sobotu ráno, čistá hlava, čisté nebe. Deme do toho. Vyrážíme v 9:00hod. Chvilku klasáme a pak odbočujeme po trase č.601 okolo Schöbere 2422m.n.m. směrem k Hoher Dachstein 2995m.n.m. Před nástupem na ledovec se naskytlo pár pěkných pohledů, které stály za sejmutí. Foto č.5 ukazuje Hallstätter gletscher v celé délce až pod vrchol Hoher Dachsteinu. Foto č.6 pohled k Simony hütte vlevo Schöbere 2422m.n.m., který je ještě nad námi, ale za hodinku až dvě už bude jeho vrcholek hluboko pod námi. Nasazujem mačky, úvazky a navazujem se na lano. Ledovec je sice mírný a trhliny nevidíme , ale co kdyby. Stále stoupáme a Michal hlasí podle svých super hodinek výšku, nebo další údaje jako třeba azimut, tlakovou tendenci, teplotu či čas. (Snad jsem na něco Michale nezapoměl, to by mě mrzelo 4krát víc než si myslíš). Jdeme do finále. Jsme ve výšce 2750m.n.m. a před námi se otevírají dvě možnosti závěrečného výstupu. Jedna vede vlevo po skalním žebru a odsud zespodu vypadá celkem náročná. Druhá začíná až na samém konci ledovce, kde se přeskočením odtrhové trhliny dostanete k začátku kratší, ale rozhodně náročnejší trasy. V případě, že je trhlina hodně otevřená je nástup k této trase asi turisticky nepřekonatelný což se lze dočíst i v průvodci. Rozhodujeme se pro kratší variantu a stoupáme až k horní hraně ledovce. Sněhu je dost a proto není problém se dostat až ke stěně. Hloubku trhliny mezi stěnou a ledovcem odhaduji na 15m. Výškoměr ukazuje 2840m.n.m. tlak klesá 740hpa. Jasno bezvětří. Sundáváme mačky a trochu se přioblíkáme. Naši jedinou ženu Lubku raději navazujeme na lano, protože teď půjdem dost ostře nahoru. Nejsme sice žádné béčka, ale místy je to už i trochu nebezpečné. Především proto, že na některých místech se míjí i 5 lidí! A tak se v některých místech se čeká i 5min. Martin na fotce č.9 dokazuje, že i pro zdatného turistolezce není výstupová trasa žádná hračka. V půlce se z leva napojuje odjištěná cesta vedoucí vlevo po žebru. Foto č. 10 vrchol v 13:30hod. Hovor domů, že žijem. Vaříme čaj a konzumujem sladkosti. Počasí je neuvěřitelné a opravdu nám vyšlo. Sestupujem na západ přes Ob. Windlucke 2779m.n.m. po Gr. Gosan gletscher asi za 2 hoďky dorážíme na Adamek hütte 2196m.n.m., která je zavřená, přestože odkazy, které jsem našel na internetu uváděly opak. Nelze věřit všemu. Místní bořík nás ujistil, že zpět k autu u Türnwand hütte to není míň jak 5hod. Moc nás nepotěšil. Pokračovali jsme tedy traverzem po trase č. 614, dále př skvěle odjištěné via ferratě, nebo po německu kletterstag a přes jěště jedno údolí až na sedlo Windleger sch. 2438m.n.m. Následoval sestup asi 900 výškových metrů po Windleger kar, ve kterém nás zastihla tma. Kdo to ještě nezažil tak ho ujišťuji, že to jde opravdu rychle. Vidíš, vidíš, vidíš a najednou nevidíš. Vytasili jsme halogeny a pochodovali dál. Nejhorší bylo za námi. U Bachlalm 1495m.n.m. jsem odbočili na trasu č.671. Asi v 22:30hod. jsme dorazili na cestu vedoucí k Türnwand hütte. Dobelhali jsme pro vozidlo a sjeli jsme dolů do Sladmingu. Opět jsme ušetřili 100 šilinků, protože jsme projížděli mýtné v noci. Tyto ušetřené peníze jsme ovšem museli odevzdat asi 3km před hranicemi v poslední obci Drasenhofen v počtu 400 šilinků jednomu policajtovi, který nám naměřil 75km v obci. Pozor: nesmlouvají, umí česky, rakouský policejní kurz Kč/šilink 3:1. <