Na této akci jsme byli tentokrát čtyři. Mimo mě a Pavla jěště taky Miloš a Radim.
Vyrazili jsme vlakem ve 14:33 z Ostravy hl. nádraží do Žiliny a dále do Kralovan. Tam jsme přestoupilina motorák do Trstené.
Měli jsme štěstí, protože nám nějaký místní občan poradil jak se dostat co nejrychleji na
autobusové nádraží, kde už byl přistaven přípoj do Oravice. Bylo asi půl osmé a byl
to poslední spoj dne, takže jsme za tuto radu byli vděčni.
Do Oravice jsme dorazili už za tmy.
Protože tou dobou už bylo po sezoně, podařilo se nám sehnat ubytování v buňkách penziónu
Borievka za 50Sk, což se nám zdálo velmi slušné. Jěště ten den večer jsme se rozhodli navštívit místní
termální koupaliště, kde se za celkem solidní vstupné 30Sk nabízejí dva bazény s vodou o teplotách 33°C a 38°C.
Samozřejmě jsme neodolali. Druhého dne ráno jsme vyrazili po vydatné snídani v 9:15hod.
Za dvě hodiny jsme dorazili do sedla Umrlá 1047m.n.m. a o další
hoďku později do sedla pod Bobrovcem 1382m.n.m. Vydáváme se na vrchol Bobrovce a s Pavlem vzpomínáme
na soustředění před osmi lety, které jsme strávili mimo jiné také výběhy právě na Bobrovec.
Ještě jsme si vzpoměli i na časy okolo 10minut z Bobroveckého sedla na Bobrovec. V 13:20
dorážíme na vrcholek 1658m.n.m. vysokého Bobrovce. Máme perfektní výhled. Roztahujeme mapu a zkoumáme co nás dnes ještě čeká.
Dolů to jde rychle a tak jsme ve 14:00 v Bobroveckém sedle, kde chceme vařít, ale nemáme žskoro
žádnou vodu. Vyrážím tedy pro vodu zpátky po červené dolů. Je to pěkný kus asi 1,5km.
Pokračujeme dále na Lúčnou 1652m.n.m. Po krátkém bloudění vycházíme směrem k sedlu pod Osobitou.
Jdeme s Pavlem celkem rychle aby nás na Zverovce ještě ubytovali a
tak mi málem utekl nádherný pohled, který je ztvárněn na fotce č.4. v pozadí s Bystrou 2248m.n.m.
V 17:50 jsme na sedle pod Osobitou. Výstup na Osobitou je zakázán a my stejně nemáme dost času.
Čeká nás ostrý sestup na Zverovku, kde by nám do 19:30 měli poskytnout objednaný nocleh. Abychom to stihli
musím vyrazit ostrým tempem.
V 19:00 jsem ubytován. Kupuju piva a vyrážím klukům naproti.
Snad je ty piva trochu proberou.
Kupodivu je potkávám pár stovek metrů od chaty. V chatě si dáváme snad celé menu.
V sobotu vstáváme před sedmou. Přemlouváme nohy aby nás odnesly na snídani. Všem se to nakonec podaří.
Dáváme vaječinu se žampióny. Venku je jinovatka. Z oken restaurace je nádherný výhled na panorama Roháčů.
V 9:30hod. se vydáváme na dnešní túru. Jdeme na lehko bez stanů a spacáků.
Bereme to po modré na Brestovou
1903m.n.m. Tam se dostáváme v pravé poledne. O půl jedné vyrážíme na první dvoutisícovku Salatín 2047m.n.m.
Těsně před Skriniarkama vaříme oběd a spočíváme. Pak následuje zajímavý úsek Skriniarky. Viz. foto č.7
Za spálenou se rozdělujeme. Kluci sestupují do Spálené doliny. Přesto, že se počasí mění chci přejít jěště
Pacholu 2166m.n.m. a z Baníkovského sedla pak kluky dojít.
Výstup a sestup na Pacholu mi zabral asi jen 20 minut a tak
kluky chytám ještě dřív neř zelená značka odbočuje k Roháčským plesům.
Po cestě se ještě zastavujeme u Roháčského vodopádu, který je už z dálky slyšet. Za další 1:30hod. se dostáváme
na parkoviště nad hotelem Osobitá. Mohutně odpočíváme a posilňujeme se pivem. Ke zverovce to je co by kamenem dohodil
To už dojdeme i kdyby jsme se měli kutálet. Jsme rádi,že je to za náma a já už pomalu střádám plány na příští rok.
Určitě vyjedu zase sem abych prošel i tu nejkrásnější část Roháčů od Baníkova po Volovec.