Přestože předpověď počasí nebyla příliš dobrá
rozhodli jsme se se Zdenkem a Michalem, že vyrazíme do hor.
Při výběru toho správného pohoří jsme se jednoznačně
shodli na Roháčích. Jednak proto,
že jsme tady už všichni několikrát byli a zamilovali si je, ale především
proto, že jsme se rozhodli zvolit si takovou trasu, aby každý stanul na místech,
kudy ještě nešel. Pravda v případě
Michala to byl dost problém, protože ten ja na Roháčích a v Tatrách vůbec jak doma.
Ojezd jsme stanovili nočním rychlíkem v 1hod. z Hl. nádraží v Ostravě.
V Liptovském Mikuláši jsme přesedli na autobus směr Podbánské.
Asi okolo 7 hodiny ranní jsme vystoupili v Pribilině-Hrdovo.
Vydali jsme se po žluté přímo na nejvyšší horu Západních Tater Bystrou 2248m.n.m.
Cestou jsme se zastavili u Bystrých ples 1875m.n.m. od kterých jsme potom
ostře stoupali doprava. Po zdolání tohoto úseku se otevírá přes Tichou a Kamenistou dolinu
nádherný pohled na Vysoké Tatry začínající zprava Kriváněm foto č.2.
Dále jsme pokračovali po hřebeni až na Bystrou, kde jsme se řádně posilnili Fotka č.3.
a skupinově vyfotili s celým panoramatem Vysokých Tater foto č.4.
Z Bystré jsme dále pokračovali po červené do Bystrého a dále do Gáborového sedla.
Je to celkem ostrý sestup a při pohledu zpět k Bystré se ani nechce věřit, že tento úsek
bylo možné sejít po dvou.
Následoval výstup na Klín 2172m.n.m. a další sestup do Ráčkového sedla 1958m.n.m.
Pokračovali jsme přes Hrubý vrch a Sedlo pod Deravou k Volovci na jehož
úbočí se nám podařilo vyfotografovat čtyři kamzíky. Foto č.5.
Protože se už notně sešeřilo
rozhodli jsme se přespat na Volovci 2063m.n.m. Bivakovali jsme asi 20m pod vrcholem Volovce.
Ze zbytku vody jsme uvařili a raději rychle zalehli abychom tu zimu zaspali.
Zdenek spal ve stanu, který v neustálem větru vydával neuvěřitelné zvuky, ale po celodenním pochodu
jsme překousli i tento nemožný pleskot.
Ráno se budím v 5:45hod. Už je trochu světlo, ale
slunce ještě nevyšlo.
Lezu ze spacáku a navlíkám na sebe všechny věci, které jsem našel ve spacáku.
Je totiž hrozná zima. Běžím na vrcholek Volovce což je asi 20m a fotím svítání. Foto č.6
V poslední minutě se k vrcholku za kterým očekávám východ slunce přivalí oblaka a kazí mi
absolutní požitek. I tak je to ale super. Dál už to frčí jak na drátkách. Nemáme vodu takže
sestupujeme na Jamnické plesa, kde vaříme a připravujeme se na dlouhý a už i trochu
technicky náročnější pochod. Vyrážíme v 9:00hod.
A přímo na Ostrý Roháč 2087m.n.m. Počasí se trochu
zkazilo, ale Michalovy hodinky říkají, že tlaková tandence je setrvalá a tak se příliš neděsíme.
Místy vidíme tak na 20m.
S přibývající výškou se zvyšuje obtížnost a objevuje se první řetízek cožje patrné z fotek č.7 a 8
Asi v 10:15 jsme nahoře. Vytahuji z batohu jeden ze tří tajných trumfů v podobě Radegastu.
Konstatujeme, že je to opravdu pěkná a divoká hora. Z Ostrého Roháče pokračujeme přes Plačlivo 2166m.n.m.
do Smutného sedla, kde dáváme pauzu a polykáme energetické bomby. Zdeněk nás krmí různými semeny
ze slunečnic atd.. Potkáváme skupinku, kteří mají tlakoměr tak jsme si změřili taky tlak (120/80).
Jdeme dál po hřebeni přes Hrubou kopu a Tri kopy směrem k Baníkovu. Cestou pomáháme turistovi, který nešťastně
uklouzl a poranil si čelo a nohu a protože tím strácíme čas jsme nuceni změnit plán.
Před závěrečným výstupem na Baníkov 2178m.n.m., se nachází pravděpodobně nejkrásnější úsek celého hřebenu
Roháčů. Foto č.9 Nejen náročnější, ale také s pěknými rozhledy atd.. Z Baníkova uhýbáme po zelené do Jalovského sedla
a dále dolů do Žiarské doliny na Žiarskou chatu 1320m.n.m. Docela utrmácení se ještě zastavujeme na
vzpomínkovém místě obětí Roháčů, kde si dáváme po slivovici.
Do chaty tak přicházíme už trochu v náladě
a po dalších třech pivech a dvou borovičkách to oslabená těla nezvládají foto č.10 a odebíráme se spát do útulně.
Oslaben byl asi i chatař protože nás zapomněl zkasírovat. V neděli se nám daří vstanout až okolo 10hod.
což je už na nějaké velké pochody pozdě a proto se věnujeme spíše vaření. Dáváme všechno dohromady
a v největším hrnci kouzlíme mistrovské jídlo. Po nezbytném závěrečném fotu č.11 se vydáváme
do údolí na autobus.